Orientační příručka (Esej 1/18): Přehled

DEFINICE HNUTÍ ZEITGEIST

REALIZACE NOVÉHO ZPŮSOBU MYŠLENÍ

Poslední aktualizace: 24.08.2015 17:36

„Obrovský a stále rychlejší rozvoj vědy a techniky nebyl doprovázen stejně rychlým vývojem sociálních, ekonomických a politických modelů … Nyní jsme … pouze na počátku objevů potenciálních možností, které se zde nabízí pro vývoj naší kultury mimo technologii, zejména v oblasti sociální, politické a ekonomické. Je bezpečné předpokládat, že … takové sociální vynálezy, jako je moderní typ kapitalismu, fašismus a komunismus, budou považovány za primitivní pokusy, jenž směřují přímo k přizpůsobení moderní společnosti moderním technologiím“ – Dr. Ralph Linton


The Zeitgeist Movement Defined
Realizing a New Train of Thought
1st Edition, January, 2014

Creative Commons
Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International
(CC BY-NC-SA 4.0)

Obsah v tomto textu může být reprodukován pouze pro nekomerční účel. Jakékoliv jiné zájmy vyžadují přímé schválení Hnutí Zeitgeist Česká republika: www.zeitgeistmovement.cz

Toto je 100 % neziskový textový dokument. Zaplacená cena je pouze za fyzické publikování. Jakékoli využití této práce za účelem dosažení zisku nebude tolerováno.

Zde uvedený materiál je produktem mnoha forem příspěvků a je rozšířený výzkumem Hnutí Zeitgeist. I když zde nemohly být uvedeny všechny relevantní údaje, obrovský dík patří také dalším nejmenovaným, kteří přispěli novinkami, zdroji, tipy a dalším výzkumem.

Originál anglického vydání zpracovali a upravili: Ben McLeish, Matt Berkowitz, Peter Joseph

Poděkování: Andrés Delgado, Bakari Pace, Brandon Kristy, Brandy Hume, Douglas Mallette, Eva Omori, Federico Pistono, Gilbert Ismail, James Phillips, Jason Lord, Jen Wilding, Miguel Oliveira, Sharleen Bazeghi, Tom Williams

Překlad, revize a technické zpracování: Petr Taubinger, Michal Mauser

Česká korektura: Martina Koťarová, Martin Böhm, Petr Taubinger, Ján Greguš

Na překladu spolupracovali: Adam Lněnička, Iveta Žďarská, Monika Kolářová, Miloš Gregor, Kamila Kvíčalová, Eliška Kratochvílová, Lenka Habásková, Lada Ráboňová, Michaela Cafourková, Jana Hlaváčová, Jaroslav Borovský, Aneta Jelínková, Alena Juřicová, David Remeš, Zuzana Vrbová, Vendula Schindlerová, Jiří Pavlíček, Simona Jankechová, Vitaliy Rudkovskiy, Karel Novotný, Martin Kamš, Adéla Nováková, Adriana Rubešová, Daniel Kubín, Hana Fikrová, Eva Markhanová, Michaela Hájková, Karolína Kristofiková, Tomáš Řeháček

Organizační a technický tým: Hana Karvašová, Michal Mauser, Petr Taubinger

PŘEDMLUVA

Závěrem jakéhokoliv seriózního výzkumu může být pouze vznik dvou otázek tam, kde dříve byla jen jedna. 1 – Thorstein Veblen

Původ názvu

„Hnutí Zeitgeist“ (TZM) je názvem sociálního hnutí, které je popsáno v následujících pojednáních. Název nemá žádné relevantní historické odkazy k něčemu kulturně specifickému a neměl by být zaměňován nebo asociován s čímkoliv dřívějším podobného názvu. Spíše je tento název založen přímo na významovém smyslu slov samotných.

Termín „zeitgeist“ je definován jako „obecné intelektuální, morální a kulturní klima své doby“. Termín „hnutí“ velmi jednoduše znamená „pohyb“ nebo změnu. Hnutí Zeitgeist je proto organizací naléhající na změnu v převládajícím intelektuálním, morálním a kulturním klimatu doby.

Struktura dokumentu

Následující text je připraven tak, aby byl co nejstručnější, ale zároveň nejúplnější. Jde o sérii esejí uspořádaných tématicky způsobem, jenž podporuje širší souvislosti. Zatímco každá esej je navržena tak, aby měla svůj vlastní hodnotný význam, opravdový kontext spočívá v podpoře širšího myšlenkového toku s ohledem na nejefektivnější organizaci lidské společnosti.

Při postupném čtení těchto esejí si budete moci povšimnout možného překrývání se některých témat. Je tomu tak záměrně, poněvadž opakování a zdůrazňování je považováno za užitečné vzhledem k tomu, jak cizí mohou některé koncepty připadat lidem, kteří se s těmito tématy dříve nesetkali.

Jelikož si kvůli zachování schopnosti porozumět závažnosti každého tématu, včetně vzájemné provázanosti, můžeme dovolit jen určité množství podrobností, vynaložili jsme velké úsilí na uvedení relevantních zdrojů v každé eseji formou poznámek pod čarou umožňujících v případě zájmu pokračovat ve studiu.

Organismus poznání

Stejně jako tomu bývá při jakékoli formě prezentovaného výzkumu, zabýváme se sériově generovanými skladbami dat i zde. Pozorování, jeho zhodnocení, dokumentace a integrace s ostatními znalostmi, dosavadními nebo čekajícími na zpracování, je způsob, kterým se vyvíjí všechny rozpoznatelné myšlenky.

Je důležité porozumět tomuto postupu vzhledem ke způsobu, jakým přemýšlíme, čemu věříme a proč, neboť informace je vždy ve své podstatě oddělena od osoby nebo instituce, která ji sděluje či reprezentuje. Informace může být řádně ohodnocena jen prostřednictvím systematického procesu porovnávání s jinými fyzicky ověřitelnými důkazy, které ji potvrzují, nebo vyvracejí.

Stejně tak tento postup naznačuje, že nemůže jít o žádný empirický „původ“ myšlenek. Z perspektivy poznání jsou vědomosti povětšinou završovány, zpracovávány a rozšiřovány prostřednictvím komunikace mezi naším druhem. Jednotlivec se svými v základu rozdílnými životními zkušenostmi a sklony slouží jako filtr, který zpracovává zvyklosti a pomocí kterého může být daná myšlenka postupně přeměněna. Kolektivně my, jedinci, utváříme to, co můžeme nazvat skupinovou myslí, což je společenský procesor vyššího řádu, jehož prostřednictvím úsilí jednotlivců v ideálním případě splývá. Tradiční metoda přenosu dat pomocí literatury, sdílení knih od generace ke generaci, je vynikajícím příkladem interakce této skupinové mysli. 2

Isaac Newton tuto skutečnost nejlépe vystihl prohlášením: „Jestliže jsem viděl dále než jiní, bylo to proto, že jsem stál na ramenou velikánů.“ 3 Toto je zde uvedeno z důvodu nasměrování čtenáře ke kritickému hodnocení dat, ne údajného „zdroje“, protože v empirickém smyslu žádná taková věc není. Je to technicky relevantní pouze v dočasných, tradičních vzorcích kultury, jako jsou například literární zásluhy v učebnicích pro budoucí reference výzkumu. Žádné tvrzení není chybnější než deklarace, že „tohle je moje myšlenka“. Takové představy jsou vedlejšími produkty materiální kultury, která byla upevňována hledáním fyzických odměn, obvykle prostřednictvím peněz, výměnou za iluzi jejich „soukromých“ výtvorů. Tam, kde si jednotlivec nárokuje prestiž kvůli svým „zásluhám“ za myšlenku nebo vynález, velmi často kulminuje vztah k vlastnímu egu.

Avšak tím nechceme vyloučit vděk a respekt těm osobám nebo institucím, které projevily odhodlání a vytrvalost při rozšiřování vědomostí samotných, ani snižovat důležitost těch, kteří dosáhli kvalifikovaného, specializovaného statusu experta v určitém odvětví. Příspěvky skvělých myslitelů, badatelů a inženýrů, jako jsou R. Buckminster Fuller, Jacque Fresco, Jeremy Rifkin, Ray Kurzweil, Robert Sapolsky, Thorstein Veblen, Richard Wilkinson, James Gilligan, Carl Sagan, Nikola Tesla, Stephen Hawking a mnoho, mnoho dalších minulých a současných, jsou citovány v této knize a slouží jako část většího celku dat, který se chystáte přečíst. Tímto chceme vyjádřit obrovský vděk všem odhodlaným myslím, které pracují, aby přispěly ke zlepšení světa.

S tímto na paměti si „Hnutí Zeitgeist“ nenárokuje „původ“ jakékoliv myšlenky, kterou propaguje. Hnutí Zeitgeist se nejlépe dá kategorizovat jako aktivistická / vzdělávací instituce snažící se zdůraznit souvislosti, nad nimiž mohou existující / vyvstávající vědecké objevy najít vzájemný sociální imperativ.

Webové stránky a zdroje

Následujících 16 webových stránek se oficiálně váže ke globálním operacím Hnutí Zeitgeist:

– TZM Česká republika – hlavní webové stránky:
http://www.zeitgeistmovement.cz

– TZM Česká Republika – kanál Youtube:
https://www.youtube.com/user/TZMCzech/videos
https://www.youtube.com/user/TZMvideo/videos
Zde najdete mnoho videí v českém jazyce nebo s českými titulky.

– TZM Česká Republika – Facebook:
https://www.facebook.com/zgmcz

– Hlavní globální hub:
http://www.thezeitgeistmovement.com
Toto jsou hlavní internetové stránky a rozcestník pro související akce / události / aktualizace TZM.

– Globální hub poboček:
http://www.tzmchapters.net
Toto je hlavní globální rozcestník pro informace a materiály týkající se poboček. Obsahuje mapy, sadu nástrojů atd.

– Globální blog:
http://blog.thezeitgeistmovement.com
Toto je oficiální blog, který umožňuje redakční styl esejí.

– Globální fórum:
http://www.thezeitgeistmovementforum.org
Toto je oficiální fórum pro členy z celého světa, kde můžou diskutovat o projektech a sdílet své myšlenky.

– Zeitgeist Media Project:
http://zeitgeistmediaproject.com
Webová stránka Media projektu a odkazy na různé audio / vizuální / literární vyjádření vytvořené členy TZM. Uživatelé darují svou práci pro vysílání a je to často používáno jako zdroj sady nástrojů pro grafiku, videoprezentace, logo animace a podobně.

– ZeitNews:
http://www.zeitnews.org
ZeitNews je zpravodajské servis, který obsahuje články týkající se sociálně relevantních pokroků ve vědě a technologii.

– Zeitgeist Day („ZDay“) Global:
http://zdayglobal.org
Tato stránka každoročně usnadňuje naše globální události „Zday“, jež se organizují každoročně v březnu.

– Zeitgeist Media Festival:
http://zeitgeistmediafestival.org
Tato stránka každoročně usnadňuje naše globální události „Zeitgeist Media Festival“, jež se organizují každoročně na podzim.

– Global Redesign Institute:
http://www.globalredesigninstitute.org
Global Redesign Institute je virtuální grafické rozhraní projektu „think tank“, který využívá satelitních / datových modelů pro vyjádření přímé technické změny v souladu s myšlenkovým tokem TZM v různých regionech.

Obecné sociální sítě

– TZM Global on Twitter:
http://twitter.com/#!/tzmglobal

– TZM Global on Facebook:
http://www.facebook.com/tzmglobal

– TZM Global Youtube:
http://www.youtube.com/user/TZMOfficialChannel

ČÁST I: ÚVOD

PŘEHLED

O Hnutí

Hnutí Zeitgeist (TZM), založeno v roce 2008, prosazující udržitelnost, působí prostřednictvím sítě regionálních poboček, projektových týmů, mediálních projevů, charitativních a dalších veřejných akcí. Aktivismus TZM je založen výhradně na nenásilných metodách komunikace s hlavním zaměřením na vzdělávání veřejnosti v otázkách skutečného původu mnoha dnešních osobních, sociálních a ekologických problémů, společně s jejich řešením a zlepšováním lidského potenciálu, které již dnešní věda a technologie umožňuje, ačkoli stále nejsou využity kvůli bariérám pevně spjatým se současně zavedeným sociálním systémem.

Zatímco označení „aktivismus“ je ve svém přesném významu správné, osvětová činnost TZM by neměla být nesprávně vykládána jako vztahující se ke kulturně běžným, tradičním „aktivistickým protestům“, jaké jsme mohli vidět v minulosti. TZM se spíše vyjadřuje prostřednictvím cílených, racionálních vzdělávacích projektů beze snahy je vnucovat, diktovat či kohokoli slepě přesvědčovat, ale které dávají do pohybu myšlenkový tok, jenž je logickým důsledkem, když jsou zvažovaná příčinná kritéria „udržitelnosti“ 5 a „veřejného zdraví“ 6 posuzována z vědecké perspektivy. Nicméně snaha TZM je velmi podobná tradičním hnutím za občanská práva z minulosti, kdy dosažené poznání odhaluje zbytečný útlak vlastní našemu současnému společenskému řádu, který strukturálně a sociologicky omezuje blahobyt a potenciál drtivé většiny světové populace nemluvě o bránění všeobecnému vzestupu díky svým zavedeným metodám.

Například současný ekonomický model, zatímco obecně udržuje obrovskou míru korozivní ekonomické neefektivity, jak bude popsáno v dalších esejích, svou podstatou pomáhá jedné ekonomické skupině či „vrstvě“ lidí více než jiné a zachovává zbytečnou nerovnováhu a velké strádání. Toto by se dalo nazvat ve svém účinku „ekonomickou zaslepeností“, která není o nic méně zákeřná než diskriminace založená na pohlaví, etnickém původu, náboženství, přesvědčení a podobně.

Nicméně tato zaslepenost neoddělitelná od systému je opravdu jen částí většího celku, který by se dal nazvat „strukturálním násilím“ 7 osvětlujícím široké spektrum nevyhnutelného utrpení, nelidskosti a strádání, které je dnes přijímáno neinformovanou většinou jednoduše jako normální stav. Tento kontext násilí se rozpíná mnohem dále a hlouběji, než mají mnozí tendenci připustit. Rozsah toho, jak dnes náš socioekonomický systém zbytečně zhoršuje veřejné zdraví a brání rozvoji, lze jasně rozpoznat pouze v případě náhledu na sociální záležitosti z více nezaujaté technické či „vědecké“ perspektivy obcházejíce naše tradiční, často zaslepující, zvyklosti.

Relativní povaha našeho vědomí často padne za oběť předpokladům vnímaného „normálního“ stavu, kdy, řekněme, trvající strádání a chudoba více než tří miliard lidí 8 mohou být vnímány jako „přirozený“, nezměnitelný stav společnosti těmi, kteří neví například o množství jídla skutečně vyrobeného ve světě, kam jídlo putuje, jak je jím plýtváno nebo o technické povaze možností efektivní a hojné produkce jídla v moderní době.

Toto neviděné násilí může přerůst až v kulturní vzorce chování 9 tam, kde společenské tradice a jejich psychologie mohou i bez přímého zlého úmyslu vytvořit následky škodlivé pro lidskou bytost. Například, ve světě existují náboženské kultury nemající zájem o žádnou formu běžného lékařského ošetření. 10 Zatímco mnozí mohou diskutovat o morálních či etických parametrech významu úmrtí dítěte na běžnou vyléčitelnou nemoc v takovéto kultuře, zvlášť v době, kdy by postačil její pouhý souhlas s použitím moderních vědeckých aplikací, můžeme se shodnout přinejmenším na faktu, že smrt takového dítěte v tomto bodě není již způsobena nemocí, ale právě sociologickými podmínkami, které nedovolily použití známého řešení.

Pro názornější příklad již bylo provedeno mnoho sociálních studií na téma „sociální nerovnosti“ a jejích důsledků pro veřejné zdraví. Jak bude rozvedeno více v dalších esejích, existuje široká škála fyzických a mentálních zdravotních problémů, u kterých se zdá, že vznikají z tohoto stavu, a to včetně sklonů k fyzickému násilí, nemocí srdce, depresí, nedostatku vzdělání a mnohých dalších poškození majících skutečné sociální důsledky, jakými můžeme být všichni ovlivněni. 11

Zde je podstatné, že když uděláme krok zpět a zvážíme nově pochopené znalosti příčin, které mají zřetelně negativní efekt na lidské zdraví, ale přetrvávají zbytečně v nezmenšené míře kvůli již existujícím tradicím stanovených kulturou, nevyhnutelně skončíme u kontextu s občanskými právy, respektive se sociální udržitelností. Toto nové hnutí za občanská práva stojí za sdílením lidských vědomostí a našich technických schopností nejen řešit problémy, ale umožnit existenci vědecky odvozeného sociálního systému, který vlastně optimalizuje náš potenciál a blahobyt. Cokoliv menšího bude vytvářet zbytečnou nerovnováhu a sociální destabilizaci s reprezentací toho, co by se dalo považovat za skrytou formu útlaku.

Vrátíme-li se tedy k širšímu pohledu, pracuje TZM nejen na vytvoření povědomí o těchto úskalích a jejich skutečných příčinách (a tudíž logiky na jejich řešení), ale rovněž se snaží vyjádřit neuvěřitelný potenciál nám vlastní, jenž zároveň překračuje přímé řešení problémů pro výrazné zlepšení lidských podmínek obecně, a to řešit problémy, které ve skutečnosti ještě ani nevznikly. 12 Toto je započato přijmutím samotné podstaty vědeckého uvažování, kde ustavení téměř empirického myšlenkového toku má ve své důležitosti přede vším ostatním přednost. Myšlenkového toku, pomocí kterého společenská organizace jako celek dokáže najít širší vzájemné souvislosti pro udržitelnost a efektivitu v měřítku dosud nepoznaném prostřednictvím aktivního uznání (a aplikace) vědecké metody.

Zaměření

Rozsáhlé akce Hnutí Zeitgeist by mohly být shrnuty jako diagnostikuj, vzdělávej a tvoř.

Diagnostikuj:

Diagnostika je „identifikace podstaty a příčiny čehokoliv“. Řádně diagnostikovat příčinné podmínky rozsáhlých sociálních a ekologických problémů běžných v moderním kulturním společenství neznamená pouze si na ně stěžovat nebo kritizovat konání lidí či jednotlivých institucí, jak se dnes často děje. Pravá diagnostika musí hledat nejnižšího možného společného jmenovatele a pro nalezení řešení pracovat na této úrovni.

Hlavním problémem je často něco, co by se dalo nazvat jako omezený referenční rámec, kde přetrvává krátkozraká, chybná diagnostika daných následků. Například tradičním zavedeným řešením pro nápravu lidského chování, tzv. „kriminálních činů“, je často trest odnětí svobody. Ale to neříká nic o hlubší motivaci takových „zločinců“, proč je jejich psychika přivedla k takovým činům.

Řešení na této úrovni se stává komplexnější a více vychází ze synergických vztahů mezi jejich fyzickým a kulturním prostředím v průběhu času. 13 Je to jako když někdo umře na rakovinu, protože to v podstatě není rakovina, co ho zabije v pravém slova smyslu, neboť rakovina je produktem jiných sil.

Vzdělávej:

Z hlediska vzdělávacího hnutí, které operuje na základě předpokladu, že znalosti jsou nejmocnějším nástrojem pro vytvoření trvající, relevantní sociální změny v globální společnosti, neexistuje nic důležitějšího než kvalita osobního vzdělání a schopnost sdělovat tyto myšlenky efektivně a konstruktivně dalším.

Hnutí Zeitgeist není o následování textu statických myšlenek. Takové omezené, zúžené asociace jsou typické pro náboženské a politické kulty, nikoli pro rozpoznání vývoje, který podtrhuje „anti-establishmentovou“ 14 povahu Hnutí Zeitgeist. Hnutí v tomto smyslu nic nevnucuje. Raději pracuje, aby šířilo otevřený myšlenkový tok, který si jednotlivec může uvědomit a tím posílit svou nezávislou schopnost porozumět relevantnosti tohoto myšlenkového toku dle svých možností a ve svém vlastním tempu.

Mimoto vzdělání je nutné nejen pro ty, kteří neznají tento myšlenkový tok a k tomu se vztahující aplikační sadu, 15 ale také pro ty, kteří se k němu hlásí. Stejně jako není žádná „utopie“, neexistuje žádný konečný stav porozumění.

Tvoř:

Kromě samozřejmé potřeby přizpůsobit lidské hodnoty prostřednictvím vzdělávání, aby lidé porozuměli nutnosti pro takové společenské změny, pracuje Hnutí Zeitgeist také na úvahách, jak bude nový sociální systém, založený na optimální ekonomické efektivitě, 16 vypadat a fungovat vzhledem k našemu současnému stavu technických možností.

Program, jako je Global Redesign Institute, 17 což je digitální soustředění myšlenek, který pracuje na vyjádření toho, jak by se mohla rozvíjet hlavní společenská infrastruktura, vzhledem k našemu současnému stavu technologií, snažící se o kombinaci technologické kapacity s vědeckým myšlenkovým tokem tak, aby se vypočítala nejefektivnější možná technická infrastruktura pro libovolný region na světě, je jedním příkladem.

Stojí za to krátce zmínit způsob „vládnutí“, který Hnutí Zeitgeist zastává a který je velmi málo podobný současnému stylu. Vychází z multi-disciplinárního spojení různých ověřených metod pro maximální optimalizaci sjednocených prostřednictvím vyváženého systémového přístupu, který je navržený tak, aby byl co nejvíce přizpůsobivý k novým, časem se vynořujícím zlepšením. 18

Jak bude podrobně rozvedeno, jediný možný odkaz, který může být považován za „nejvíce kompletní“ v daném čase, je ten, který bere v úvahu pozorování nejrelevantnějších interakcí (uvnitř systému). To je povaha synergie příčiny a následku, která podtrhuje technický základ pro skutečně udržitelnou ekonomiku.

Ekonomika založena na přírodních zákonech / zdrojích

Dnes existuje v různých kruzích mnoho termínů, jako Ekonomika založená na zdrojích nebo Ekonomika přírodních zákonů, které vyjadřují obecný logický základ pro více vědecky orientovaný sociální systém. Vzhledem k tomu, že tyto tituly jsou historicky odkazující a poněkud obecné, bude proto používán titul „Ekonomika založená na přírodních zákonech / zdrojích“ (NLRBE), protože má nejkonkrétnější sémantický základ. 19

Ekonomika založená na přírodních zákonech / zdrojích je definována jako „přizpůsobivý socioekonomický systém aktivně odvozený od přímých fyzických odkazů na vládnoucí vědecky rozpoznané přírodní zákony“.

Celkově je vypozorováno, že jsme schopni, za použití sociálně zaměřeného výzkumu a testovaných poznatků ve vědě a technologiích, logicky dojít ke společenským přístupům, které by mohly být značně efektivnější v uspokojování potřeb lidské populace. Jsme nyní schopni dramaticky zvýšit veřejné zdraví, lépe chránit prostředí, vytvořit obecný materiální dostatek, a s tím také strategicky zredukovat nebo eliminovat mnoho běžných sociálních problémů vyskytujících se v dnešní době, které jsou mnohými, bohužel, považovány za neměnné kvůli jejich kulturní zatvrzelosti.

Myšlenkový tok

Mnoho osob nebo skupin pracovalo na tom, aby vytvořily dočasně pokročilé technologické aplikace, snažíce se integrovat současné možnosti do zmíněného myšlenkového toku tak, aby bylo umožněno efektivnější řešení problémů (např. „Městské systémy“ 20 od Jacquea Fresca nebo „Dům Dymaxion“ 21 od R. Buckminstera Fullera).

Ale jakkoliv důležité toto aplikované inženýrství je, stále je podstatné mít na paměti, když vezmeme v úvahu evoluci vědeckých znalostí a vynořujících se technologických aplikací, že všechny specifické technologické aplikace mohou být pouze přechodné. Jinými slovy, všechna současná užití technologií má tendenci časem zastarat.

Tím pádem to, co zůstává, může být pouze myšlenkový tok týkající se zásadních příčinných vědeckých principů. Hnutí Zeitgeist je pak loajální tomuto myšlenkovému toku, ne osobám, institucím, nebo dočasným technologickým pokrokům. Raději než následovat osobu nebo návrh, Hnutí následuje samotvůrný předpoklad porozumění a tudíž pracuje v decentralizovaném, holografickém stylu, s tímto myšlenkovým tokem jako zdrojem motivace k akci.

Od pověrčivosti k vědě

Zajímavý jev, který stojí za to zmínit, je to, jak se lidské chápání sebe sama a svého prostředí odsunuje od myšlenek a pohledů, které již nejsou nadále podporované kvůli neustálému přílivu nových přelomových informací. Je vhodné zmínit, že pověrčivost, která v mnoha ohledech může být vnímána jako kategorie víry, jež se dříve zdála být adekvátně podporována na základě zkušeností / vnímání, ale nemůže být nadále pokládána za důvěryhodnou kvůli novým odporujícím faktům.

Například zatímco tradiční náboženské smýšlení by se mohlo na západě zdát, kvůli rapidnímu růstu informací a všeobecné vzdělanosti, čím dál méně hodnověrné pro více lidí než kdy jindy, 22 kořeny náboženského smýšlení sahají do dob, kdy lidé vzhledem k omezenému chápání, které měli o svém prostředí v oněch dávných dobách, mohli obhájit pravost a přesnost takovýchto přesvědčení.

Tento jev je patrný ve všech oblastech chápání včetně moderní „akademické sféry“. Ani takzvané „vědecké“ závěry, které s příchodem nových informací a aktualizovaných testů nemohou být dále považovány za důvěryhodné, 23 jsou stále běžně bráněny pouze kvůli tomu, že jsou již zahrnuty do současných kulturních tradic.

Takovéto „zavedené instituce“, jak by mohly být nazývány, chtějí často zachovávat stálost z důvodů ega, moci, tržního příjmu nebo celkové psychologické pohody. To představuje v mnoha směrech klíčový problém naší sociální paralýzy. 24 Je tedy důležité rozpoznat tento vzor přeměny a uvědomit si, jak kriticky důležité je být flexibilní co se týče našeho systému hodnot, nemluvě o poměrně nebezpečném fenoménu „zavedených institucí“, které jsou kulturně naprogramované a podporované k úsilí o sebezáchovu, spíše než aby se vyvíjely a měnily.

Od tradice k objevování

Percepční střet mezi našimi kulturními tradicemi a naší neustále rostoucí databází objevujících se znalostí je klíčový pro to, co definuje současného „ducha doby“, jak ho známe. Dlouhodobý pohled na historii poukazuje na rozmělnění pověrčivých kulturních tradic a pohledů, jelikož došlo k vnímání v novém měřítku vědecké příčinnosti. To je to, co Hnutí Zeitgeist v širším filosofickém kontextu reprezentuje – posun kulturního ducha doby do nových, prokazatelných a více optimalizovaných porozumění a aplikací.

Proto, zatímco společnost byla zajisté svědkem značných zrychlujících se změn v různých oblastech uvědomění a postupů, jako dnes s naší rozsáhlou materiální technologií, zdá se to být náš sociální systém, co nadále zůstává daleko pozadu. Politické přesvědčování, tržní ekonomie, práce pro příjem, neustálá nerovnost, národní státy, právní předpoklady a mnoho ostatních známek našeho stávajícího sociálního pořádku jsou stále široce akceptované současnou kulturou jako normální stav s ničím více, než jen s jejich stálostí v čase jako důkazem o jejich hodnotové a empirické permanenci.

Je to v tomto kontextu, kde Hnutí Zeitgeist nachází svůj největší důraz – ve změně sociálního systému. Existuje mnoho technických možností pro řešení problémů v oblastech osobního a sociálního pokroku, které zůstávají nepovšimnuty či nepochopeny. 25 Ukončení válek, vyřešení chudoby, vytvoření materiální hojnosti pro dosažení lidských potřeb, kterou historie nespatřila, odstranění většiny zločineckých aktivit tak, jak je známe, dosažení skutečné osobní svobody odstraněním nesmyslné nebo monotónní práce a odstranění mnoha environmentálních hrozeb je jen několik z mnoha možností, které při zohlednění naší technické reality máme.

Tyto možnosti jsou však nejenom z velké části neuznávané, jsou rovněž doslova omezované naším současným sociálním pořádkem, protože implementace takovýchto problémy řešících mechanismů stojí v přímé opozici vůči mechanismům, na kterých současný sociální systém operuje. 26

Proto, dokud nebudou socioekonomické tradice a jejich výsledné sociální hodnoty napadnuté a nebudou aktualizovány na základě dnešního chápání – dokud většina lidské populace nebude rozumět základnímu myšlenkovému toku technicky potřebnému pro podporu lidské udržitelnosti a veřejného zdraví, jak bylo odvozeno z nekompromisnosti objektivního vědeckého zkoumání a ověřování; dokud většina tíhy dřívějších falešných předpokladů, pověr, rozdělujících loajalit a dalších sociálně nestabilních, konflikt vytvářejících, kulturních brzd nebude překonána – všechny život vylepšující a problémy řešící možnosti, které máme nyní k dispozici, zůstanou z velké části nevyužité.

Pravou revolucí je revoluce hodnot. Lidská společnost se zdá být stovky let pozadu co se týče způsobu, kterým funguje a tím pádem, co uznává. Pokud si přejeme pokročit a vyřešit naše hromadící se problémy, což znamená zvrátit to, co je v mnoha směrech zrychlující se úpadek naší civilizace, potřebujeme změnit způsob, kterým o sobě přemýšlíme a tím i o světu, který obýváme. Hlavním cílem Hnutí Zeitgeist je pracovat na přivedení tohoto posunu hodnot na světlo a sjednocení lidské rodiny se základním pohledem, že my všichni sdílíme tuto malou planetu a že jsme všichni svázáni těmi stejnými přírodními zákony, jak dokazuje vědecká metoda.

Toto běžné základní chápání sahá mnohem dále, než si mnozí v minulosti mysleli. Symbióza lidského druhu a synergický vztah našeho místa ve fyzickém světě potvrzuje, že v žádném ohledu nejsme oddělené entity. Nové společenské probuzení musí ukázat fungující sociální model, který je dosažen díky této neodmyslitelné logice, pokud chceme přežít a prosperovat v dlouhodobém měřítku. Můžeme se přizpůsobit, nebo trpět. Rozhodnutí je na nás.