Slobodný vysielač: Marxismus versus TZM

Dne 20.6.2017 od 18:00 do 19:30 se uskutečnilo vysílání Hnutí Zeitgeist Česká republika prostřednictvím slovenského Slobodného vysielača. Moderátorem byl Miroslav Hazucha. Pokud chcete, můžete si poslechnout záznam z tohoto pořadu:

Studijní text:

KOMUNISMUS versus HNUTÍ  ZEITGEIST

Zpracoval: Ing. Petr Taubinger

Tato stručná porovnávací studie vznikla za účelem informování části veřejnosti, která se ještě stále nedokázala vymanit ze současné manipulativní globální politicko-ideologické mentality a chybně považuje myšlenkový tok prezentovaný Hnutím Zeitgeist za jakousi staro-novou formu komunismu. Nejprve si připomeňme důležité relevantní pojmy:

Vědecká metoda

Vědecká metoda je posloupnost nebo sada procesů, jejichž cílem je získat znalosti a vědomosti pomocí pozorování a dedukce na základě dosud známých poznatků. Přijímání nových vědeckých poznatků je založeno na konkrétních důkazech. Vědecká metoda je založena na předpokladu, že kritériem pravdivosti teorie je souhlas předpovědí s výsledky výzkumu. Tento přístup udržuje vědecké teorie v neustálém kontaktu s realitou a umožňuje jejich falzifikaci, neboť teorie, jejíž důsledky jsou v rozporu s výzkumnými zjištěními, bude falzifikována (tedy vyvrácena). Důsledkem je omezení vědy na otázky a hypotézy, jež jsou alespoň v principu rozhodnutelné pozorováním.

Základem vědecké metody je iterace těchto kroků:

  1. Pozorování a popis skutečnosti (vjemů, poznatků).
  2. Formulace problému.
  3. Příprava hypotéz (návrh vysvětlení s obecnou platností, logická indukce)
  4. Předvídání (logická dedukce z hypotéz)
  5. Ověření souladu skutečnosti s předpovědí (buď aplikací předpovědi na experiment, nebo aplikací na soubor dat získaný jinak) a ověření logické správnosti předchozích kroků.

Za „vysvětlení“ jevu se považuje popis vztahů mezi vjemy (poznatky) pomocí pojmů rozložitelných na základní pojmy a předpoklady, které se předpokládají jako dané a dále se nevysvětlují ani nedokazují, tedy jsou neempirické a iracionální. Jednotlivé vědecké přístupy (paradigmata) se mohou lišit tím, co za takové základní pojmy a předpoklady považují. Moderní kauzalistická věda má jako jeden z takových základních předpokladů pojem přírodního zákona, tedy představu, že stejné podmínky vedou vždy ke stejnému výsledku.

Zjednodušeně by se dala také popsat takto:

  1. Rozpoznání nové myšlenky nebo problému, který je třeba vyřešit.
  2. Použití logické úvahy k vytvoření hypotézy s ohledem na všechny dostupné informace.
  3. Ověření/test hypotézy pozorováním/zkoumáním ve fyzickém světě.

Pod pojmem vědecká metoda tedy máme na mysli soubor technik použitých ke zkoumání určitého jevu, získání nových vědomostí, korekce a integrace předchozích vědomostí a aplikace těchto znalostí. Použité techniky se skládají z empirického pozorování, jako je např. měření, z logické hypotézy a nakonec otestování této hypotézy v reálném světě za účelem získání zpětné vazby o její platnosti. Veškeré závěry požadují testovatelný důkaz, nejen dedukci a rozum. Logická úvaha je důležitá pro rozvinutí vědeckého bádání, nicméně je nedostatečná, protože každý z nás má vždy omezené znalosti.

Klasickým příkladem může být Aristoteles (384 – 322 př. n. l.), který se na základě logické úvahy, založené na tehdejších znalostech a vědomostech, domníval, že těžší objekt bude padat rychleji, než lehčí objekt stejného tvaru a materiálu. Logicky předpokládal, že čím větší má objekt hmotnost, tím rychleji bude padat ve vakuu. Nicméně svoji myšlenku neotestoval. Kvůli nedostatečnému použití vědecké metody musel svět čekat dalších 2000 let, než Galileo Aristotelovu hypotézu konečně otestoval a zjistil, že se Aristoteles mýlil. Hmotnost nemá vliv na rychlost volného pádu objektu ve vakuu.

Pointa je, že nezáleží na tom, zda jsou naše závěry správně odůvodněné, musí být otestovány. Pokud vlijeme vodu do hořícího dřeva, oheň pravděpodobně uhasíme. To nám dává určitou informaci, ze které získáme určitý závěr: „Voda hasí oheň“. Přestože tato teorie může být pravdivá ve většině případů, pokud vylijeme vodu do hořícího oleje, olej rychle vyplave nad vodu a oheň se znovu rozšíří. Tudíž hypotéza „voda hasí oheň“ není vždy úplně pravdivá a je třeba ji zkorigovat, aby brala v úvahu tuto novou informaci.

  • Vědecká metoda je rovněž stanoviskem. Nezáleží na tom, jak „správné“ se nám něco může zdát, teprve prověříme-li to pozorováním a testováním, zjistíme skutečnou platnost. Faktem je, že bychom měli být velmi skeptičtí k jakémukoliv tvrzení, které nemůže být pozorováno nebo testováno ve fyzickém světě.
  • Vědecká metoda se zabývá tím, co se děje, ne tím, jak by se to mělo dít.
  • Vědecká metoda není primární záležitostí laboratoří a rozbíjení atomů nebo měření rychlosti světla ve vakuu. Je způsobem pohledu na věci.
  • Vědecká metoda zkoumání umožnila lidem porozumění svému vlastnímu druhu a fyzickému světu. Ať tak či onak, je tím, co stojí fakticky za každým pokrokem, který zlepšuje naše životy. Přestože můžeme vést spor o tom, co je „zlepšení“, v našich životech, není nic dalšího, co by umožnilo tak velké množství tvoření a svobody, který umožnila věda. Veškerý fyzický a materiální prospěch, kterému se lidstvo těší, je výsledkem vědeckého zkoumání. Od elektrického světla, přes čističku bavlny, penicilin, telefon, internet věda postupně učinila možným to, co bylo považováno za nemožné. I nejkonzervativnější, na tradici orientovaní extrémně věřící obvykle ustoupí světu vědy a v naléhavých případech vyhledají lékařskou pomoc. Mnozí z nás nicméně mají tendenci hledět na vědu jako na studené, bezcitné médium, přičemž jako protiargumenty vědeckého pohledu uvádí hrůzy způsobené deformací lidských hodnot, jako je použití atomové bomby. Ve skutečnosti jsou věda a technologie pouhými nástroji a jako cokoli jiného mohou být použity ke konstruktivním nebo destruktivním záměrům. Záleží na nás, jak je použijeme. Použití je vždy záležitostí úmyslu jedince, skupiny nebo celé společnosti.
  • Vědecká metoda je jednoznačně nejúčinnější nástroj, který známe. Pozorování, logika a testování už v dávných dobách zvítězily nad pověrami a metafyzikou.

Politika

  • Politika je proces nebo metoda rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy nebo názory.
  • Politika je boj o společenské uspořádání – projevuje se tedy také střetem zájmů.
  • Politika je proces nebo metoda správy věcí veřejných.
  • Politika je proces nebo metoda, která hájí zájmy jednoho státu vůči druhému.
  • Politika je proces nebo metoda, která vytváří a udržuje vztahy mezi státy.

Prostředkem politiky je politická moc, kterou lze získat buď demokratickými prostředky, nebo násilím.

Poznamenejme, že veškeré politické procesy se dějí v rámci monetárního mechanizmu. Tento mechanismus přímo určuje směr politických názorů. Je tedy nadřazený politice tudíž jejím řídícím nadprocesem.

Definice Hnutí Zeitgeist

  1. Hnutí Zeitgeist je apolitické hnutí užívající výhradně vědeckou nikoli politickou metodu.
  2. Hnutí Zeitgeist je hnutím, které nepřesvědčuje veřejnost, ale pravdivě informuje o stávajícím stavu věcí, a čeho jsme jako lidstvo schopni, pokud se tak rozhodneme. Je organizací obhajující trvalou udržitelnost, jenž provádí komunitně založený aktivismus a osvětové akce prostřednictvím sítě globálních / regionálních poboček, projektových týmů, výročních událostí, médií a charitativní činnosti.
  3. V popředí zájmu Hnutí Zeitgeist jsou 3 primárními oblasti:
    Veřejné zdraví
    Ekologická udržitelnost
    Sociální stabilita
  4. Hnutí Zeitgeist je loajální výhradně myšlenkovému toku, nikoli jednotlivým figurám nebo institucím.
  5. Hnutí Zeitgeist obhajuje především skutečnost, že pomocí sociálně zaměřeného výzkumu a testovaných poznatků v oblasti vědy a technologií jsme nyní schopni logicky dospět ke společenským aplikacím, jejž mohou být značně efektivnější při uspokojování potřeb lidské populace, zvyšujíce tak veřejné zdraví.
  6. Definujícím cílem Hnutí Zeitgeist je zavedení nového socioekonomického modelu založeného na technicky zodpovědné správě zdrojů, alokaci a designu prostřednictvím takzvaného vědeckého způsobu uvažování nad problémy a hledání optimalizovaných řešení.
  7. Hnutí Zeitgeist nemá žádnou oddanost ke státu nebo tradičním politickým platformám. Vnímá svět jako jeden systém, lidskou rasu jako jednu rodinu a uvědomuje si, že všechny státy musí odzbrojit a naučit se sdílet zdroje a myšlenky, chceme-li v dlouhodobém horizontu přežít. Tudíž jsou tato námi podporovaná řešení v zájmu pomoci všem na Zemi, nikoli jen úzké, vybrané skupině.

Definice Komunismu

  1. Komunismus je politická ideologie hlásající a požadující společné vlastnictví výrobních prostředků a odmítající třídní rozdíly mezi lidmi.
  2. Fáze komunismu:
    První fáze komunismu s názvem reálný socialismus je společenské uspořádání států ovládaných komunistickými stranami. Teoretické základy položil V. I. Lenin před bolševickou revolucí v díle Stát a revoluce v roce 1917, kde uvedl, že před ustavením skutečného komunismu bude po blíže neurčenou dobu existovat nižší stadium komunistické společnosti za přítomnosti státu.
    Ve druhé fázi zvané dovršený komunismus již podle Marxe a Engelse neexistuje stát.
  3. Komunismus je založen na principu „každý podle svých možností a každému podle jeho potřeb“.
  4. Socialistická revoluce je jediná cesta, jak společenský řád změnit a v rámci tohoto je nezbytné použít revoluční násilí a nastolit diktaturu proletariátu.
  5. Komunismus je také stav, kdy se proletariát stává vládnoucí třídou, zbavil buržoazii jejího kapitálu a zestátnil výrobní prostředky.
  6. dovršeném komunismu neexistují společenské třídy nebo státní aparát. Funkce státu vykonává komunisticky uvědomělý lid.
  7. Marx a Engels nazývají komunismem také hnutí vyplývající z předpokladů tehdejší doby, a které mělo překonat tehdejší stav společnosti.

Srovnání komunismu a Hnutí Zeitgeist

Porovnejme charakteristické znaky vlastní Komunismumyšlenkovému toku prezentovaného Hnutím Zeitgeist. Podklady jsou díla Karla Marxe, Fridricha Engelse a V. I. Lenina a dokument Definice Hnutí Zeitgeist, jako základní dokument podrobně popisující myšlenkový tok Hnutí Zeitgeist:

  • Komunismus je politická ideologie.
    Hnutí Zeitgeist je apolitické a není to ideologie. Je obhájcem vědecké nikoli politické metody.
  • Komunismus vidí jako základní problém společnosti třídní rozdíly – problémem je buržoazie.
    Hnutí Zeitgeist vidí jako příčinu všech problému současného světa samotný socio-ekonomický systém.
  • Podle Komunismu je socialistická revoluce jedinou cestou, jak společenský řád změnit a nastolit diktaturu proletariátu.
    Podle Hnutí Zeitgeist je možné dosáhnout zásadní změny socio-ekonomického systému pouze nenásilnou cestou. Tuto změnu prosadí pouze dostatečně informovaná a vzdělaná veřejnost nikoli formou diktatury, ale vytvořením tzv. nadkritické masy lidí pravdivým informováním, vzděláním a systémovým selháním.
  • Komunismus prosazuje myšlenku odstranění soukromého vlastnictví a jeho změnu na vlastnictví kolektivní na základě morální filozofie.
    Hnutí Zeitgeist prezentuje filozofii přístupu nad vlastnictvím na základě zvýšení technické efektivity a tím i lepší celosvětové udržitelnosti – je potřeba výrazně méně přírodních zdrojů a výrobních prostředků.
  • Komunismus ani žádný jiný „ismus“ v minulosti i současnosti nijak neřeší vyčerpávání zdrojů či jinou správu přírodních zdrojů planety Země.
    Hnutím Zeitgeist prezentovaný ekonomický model je primárně zaměřen na zastavení vyčerpávání přírodních zdrojů a zavedení tzv. inteligentní správy zdrojů planety Země, a tím umožnit technickou efektivitu a zajištění blahobytu lidské populace.

Základní informace o komunismu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Komunismus

Orientační příručka Definice Hnutí Zeitgeist (Zeitgeist Movement Defined):
https://wiki.zeitgeistmovement.cz/index.php/Definice_Hnut%C3%AD_Zeitgeist